čtvrtek 5. května 2016

Den šestý - Nakano Broadway, Asakusa

Ráno jsme museli vstát dřiv, protože checkout na hostelu je klasicky nejzpozději v 10. Zbývalo tedy sbalit si všechny věci, nechat klíče na recepci a hurá pryč. Ještě jsem si tam od nich nechal uchovat krosnu, pak ji naberu až pojedu za Xsoftem na Tokyo station a potom do Kanazawy. Ithil si šla nechat krosnu za Avasťákama, protože tam bude přespávat. Pak jsme šli na Iriya station (a pozdravili náš byt ze dnů 2,3) a jeli směr Nakano (ne, není to Nagano). Je tam prý nějaká shopping bashi s hromadou anime shopů.

Dojeli jsme tam, dole jsem si hnedka všiml docela prázdné herny, takže jsem hnedka zapadl na Jubeat a na klavír (ReflecBeat tam neměli). Konečně tam byly sluchátkové zesilovače, takže jsem si užil nová sluchátka bez trhání bubínků. Cca po 30 minutách se vrátila Ithil s tím, že na 1F nic zajímavého není. Zbývají ale 3 další patra + podzemní, takže jsme to šli prozkoukat. A bylo to husté, opravdu jeden shop s anime figurkama na druhém, narvané k prasknutí. I já jsem si tam koupil pár věcí (to bude libovka se pak s tím tahat). Ale nebyly tam jenom tyhle shopy. Našel jsem tam obchod s hodinkami, který byl pro mě jako z jiné planety. Hodinky, o kterých jsem slyšel akorát z vyprávění tady byly pěkně vyrovnané vedle sebe ve vitrínkách po desítkách.




Pro úplnost dodám, že takové shopy jsem tam našel ještě další 2. Taky tam byly shopy s hiend audiem a podobně. Moc mě potěšilo, že studio Ghibli je tady pořád hrozně populární, koukněte na tohle.




Strávili jsme tam celkem snad 3 hodiny a nachodili solidní porcičku metrů. Oba jsme měli dost hlad, tak jsme koukli do B1F (podzemí), kde byly nějaké restaurace. Já tam našel ale obchod se surovými rybami. Měli tam úplně skvělý kaviár za rozumnou cenu. Dal jsem si jeden a pak ještě další, moc dobré.



Ithil pak chtěla zpátky, já mám pořád bágl v Asakuse, takže jsme chtěli jet tím směrem. Podle Googlu pohoda, Chuo line rapid, 22 minut na Tokyo station. Našel jsem nástupiště, tam stál vlak, do kterého jsme hnedka vlezli a ten se rozjel. Hned po prvním hlášení další stanice mi to jméno nasedělo, tak jsem kouknul na GPS, jakým směrem že to jedeme. Jeli jsme obráceně, takže vystoupit na další stanici a nasednout do vlaku obráceným směrem. Když jsem koukal na plánek linky, abych zjistil, co se je špatně, tak mi to bylo jasné. Ono linka Chuo má koncové stanice: Tokyo a Takao :-). Čili jenom hloupé překouknutí a v pořádku jsme dojeli na Tokyo station, kde to byla teda naprosto totální tlačenka epických rozměrů. Jezdit do Japonska během Golden Weeku je z tohoto hlediska docela opruz. Podařilo se nám procpat na Ginza line a dostat se do Tawaramachi station.

Doprovodil jsem Ithil do Avast příbytku a sám se vydal do chrámu v Asakuse. Ještě zbývá cca 2 hodiny času, než pojedu zpátky na Tokyo station za Xsoftem a pak do Kanazawy. V okolí chrámu jsem sice už byl (byla to úplně první věc, co jsme dávali když jsme tady byli poprvé), ale zahrada nedaleko byla výjimečně otevřená z příležitosti Golden Weeku. A byla epická.










Dál byl otevřený i chrám s výstavou věcí, které ukazují málokdy veřejnosti. Bylo tam zakázané fotit, takže o fotky se tady nepodělím. Jednalo se především o zachované obrazy a svitky z období Edo. Mě to přišlo zajímavé a měli tam všechno v angličtině. Po chrámu jsem zakempil místečko ve stínu a chvíli psal.

Xsoft se blížil Narita expresem z hotelu, takže jsem naposledy zašel do hostelu pro krosnu, naložil se a zpátky na Ginza line, přestup na Yamanote line a na Tokyo station. Je husté, jak si na to člověk rychle zvykne, cestovat po Tokyu. V kombinaci s datakartou, přes kterou najdete optimální spoje se dá všude dostat v řádu desítek minut. Na Tokyo station jsme se našli a šli sehnat lístky na vlak do Kanazawy. Byla to čekačka asi 15 minut na lístek a první spoj byl plný, takže odjezd až cca za hodinu. Chvíli zevling na nástupišti a pak už přijel náš vláček. Ve vlaku jsem opět psal.

Všechno vypadalo pěkně idylycky, přijezd do Kanazawy v magických 22:22. V tu chvíli mě napadlo, že jsme se vůbec nepodívali, dokdy mají v tom hostelu checkin. Většinou to bývá dlouho, až do půlnoci, ale nemusí to být pravidlo. Při čtení rezervačního mailu v telefonu mi ztuhl úsměv. Checkin mají jenom do 21:00, takže tam budeme hodinu a půl pozdě. Vzbudil jsem Xsofta, ten jim poslal omluvný mail a já začal hledat další hotely v okolí. Přičemž samozřjmě žádná jistota, že tam bude místo. Dřív bych v případě failu dával celou noc Ingress, ale tentokrát bych se fakt hodně rád vyspal. No, nedá se nic dělat a uvidíme až na místě.

Do Kanazawy jsme dorazili přesně v daný čas a vydali se do onoho hostelu. Je v takové už trochu víc vidlácké části, kde ani nebylo pouliční osvětlení, dost nezvyk. Po chvilce napětí se nám oběma ulevilo, přivítala nás moc milá japonka, všechno no problem, checknout nás nechají. A pro nás je to lekce pro příště - vždycky si ověřte čas checkinu !!!

Žádné komentáře:

Okomentovat