sobota 7. května 2016

Den osmý - Onseny

Ranní plán vstát v 9 nevyšel, podařilo se to až cca o půl jedenácté. V noci jsme tu lovili komára, který nás oba neuvěřitelně prudil už od minulé. Nakonec se mi ho podařilo efektně rozmáznout o zeď a byl klid na spaní. Usnul jsem až cca ve dvě ráno, což musí skončit. Takže další plán je spát do 00:00, abychom mohli ráno vstávat v těch 9, ale teď už to nevadí, člověk potřebuje taky relax. V plánu bylo dneska ještě než vypadneme ven praní věcí, protože já tady mám spotřebu minimálně jedno triko denně, někdy i víc. Člověk se tu zkrátka hodně potí. Hostel je vybavenou pračkou i sušičkou, tak jsme to šli zkusit. Samozřejmě kombinace dva chlapi, plus pračka a sušička v kanji ... to musí být zajímavé. Na pračce nebyl od stafáků žádný návod, tak jsem tam prostě naházel věci, nasypal prášek (dávkování - přiměřeně, jak jinak), hodil do stroje 200 yenů, ten se začal vydávat nějaké zvuky, což beru jako dobré znamení. Už jsem neřešil, že víko šlo pořád otevřít a šlo koukat, jak se to tam pěkně všechno točí.


Na displeji bylo jasné, že do konce cyklu zbývá 29 minut (to je ten symbol vpravo dole od displeje, vypadá jako klobouček s nožičkama), takže jsme šli zpátky na pokoj pořešit další ubytko. Nakonec jsme se shodli na Naře, já tam ještě nebyl a Xsoft měl tip na dobré ubytko. Na hostelworldu se ukázalo, že mají volný privát, takže za cca 5 minut už jsme měli rezervováno. Vrátili jsme se k pračkám, ty už ždímaly (a díkybohu si na to zamkly dvířka), po chvíli bylo hotovo a naházeli jsme věci do sušičky. Ta už měla english návod ve stylu: vlož prádlo, vhoď yeny, zmáčkni 1 a pak 2 ... fajn, to bych dal.


Další čekání cca 20 minut na cyklus sušičky jsme využili hledáním NGE Shinkansenu. NGE (Neon Genesis Evangelion) je troufám si říct nejznámější japonské anime. Pro spoustu lidí (včetně mě) to byla úplně první věc, co viděli. Japonci to anime také milují a tak se rozhodli vystylovat celý jeden vlak Shinkansenu v duchu tohoto anime. Včetně vnitřku. Jo, a taky je to typ 500, což je můj nejoblíbenější vlak. No a kamarád nám doručil jízdní řád téhle věci (jezdí mezi Shin-Osakou a Hakatou, přesně ten směr, kam chceme). Akorát je jenom jeden, takže musíme vychytat čas, až pojedeme z Nary přes Osaku dál a při JR rezervaci lístků říct "Evangelion shinkansen" a možná k tomu udělat smutná očička. Podle mě by to mělo fungovat :-). Moc se na něj těším.

Sušička mezitím odvedla svou práci, rozložili jsme hadry různě po pokoji, aby doschly a hurá na Kanagawa station. Dnes je v plánu Kagaonsen, což je městečko kousek jihozzápadně odtud. Okolo jsou 4 onseny, což jsou veřejné lázně, akorát jsou postavené nad přírodními prameny, které tu vyvěrají. Dva z nich jsem vyloučil, protože jsou dost daleko v horách (vlaky jezdí akorát do Kagaonsen, potom už jsou tam akorát busy). Zbývají dva v rozumné dálce od nádraží: Katayamazuonsen a Yamashiroonsen. Budeme si muset vybrat, protože jsou přesně proti sobě (Katayama severně, Yamashiro jižně) od JR Kagaonsen station.

Do Kagaonsen jsme se dostali obyč JR vlakem Shirasagi - když říkám obyč, tak myslím ne-Shinkansen, i tak si to ale drandí 120 km/h a je to expres, takže za 30 minut jste na místě. Po cestě je stanice Komatsu, což bude asi to místo, kde se vyrábějí všechny ty stavební stroje. Na místě jsme šli na zastávku busu, očekávajíc busy každou půl hodinu nebo podobně. Ještě dodám, že volba padla na Katayamazuonsen, protože měl hezčí obrázky :-). Ale špatná zpráva, busy jezdí co dvě hodiny a jeden nám před 15 minutama odjel. O kousek vedle je stanoviště taxíků, jako na každé station, takže volba byla jasná. Řidičovi jsem řekl "Katayamazuonsen", ale on si ještě evidentně nebyl jistý, jakou destinaci mám na mysli. Bylo potřeba dodat klíčové slůvko "Spa". Pak bylo vše jasné a za 10 minut jsme byli na místě.


Moderní budova, z venku moc pěkné. U vchodu automat, kde si vyberete, co chcete. Můžete si krom lístku vzít např: ručník (docela doporučuju, když nemáte svůj s sebou) nebo šampón a sprchový gel. Pak dáte obsluze u kasy všechny lístečky z automatu, ta vám dá ty věci a jdete dál. Do skříněk si dáte boty a všechny věci. Pak jdete to hlavní místnosti, kde jsou po stranách sprchy na sezení a předmytí. No a zlatým hřebem je samotná lázeň, ve které je zatraceně horká voda. Tak horká, že např. když po chvíli z ní vytáhnu nohu, tak je tam jasně vidět, kam sahala hladina - je to tam pěkně červené. S trochou přemáhání (a hodně pomalými pohyby) se mi podařilo ponořit se až po krk (hlavu by do takhle horké vody asi potápěl jen blázen). Po chvíli zevlení v té horké vodě jsem si u sprch napustil kbelík ledové vody a polil se jím od hlavy. To je tak skvělý pocit, že to nejde snad ani popsat. Pak jsem si dal ještě jeden cyklus horké a ledové a dost mi stačilo. Takže osušit, obléknout a dál prozkoumávat.


Zadním východem se dostanete k pobřeží sladkovodního jezera Shibayama. Xsoft chilloval na lavičkách, já se šel projít po nábřeží, kam až to půjde. Došel jsem až k nějakému minichrámu na konci mola a pak se vrátil zpátky. Xsoft mezitím zjistil, že u toho chrámku je nějaká fontána, která střílí vodu až 70m do výšky a je aktivní každou hodinu. Takže jsme oba došli k tomu chrámku a tam se zeptali místního, kdy bude další cyklus. Dost dobrou angličtinou odvětil, že asi za 10 minut. Ale to nebylo všechno, on nám řekl, co je tady v okolí k vidění, že tady je baseballové muzeum, že támhle je letiště v Komatsu, kde mají základnu i Japonské vzdušné síly. A že je tam co rok festival s akrobatickým létáním. Pak ještě, co všechno za ryby žije v tom jezeře. A že v zimě tam plavou kachny. A asi milion jiných informací.


Fontána začala dělat svou věc, nahrál jsem to na video, ale za moc nestojí. Víc k vidění by asi bylo v noci, kdy je nasvícená různými barvami a ty se pořád mění. Ale moc nám to vynahradil ten pán, byl opravdu super. Já vyhrabal v baťohu náhodně zapadlou 1kč a nechal mu "Čeko koino" na památku. On ji dost důkladně zkontroloval. Ještě jsme mu ukázali náš státní znak, lva s dvěma ocasy, rozloučili se a šli. A taky bylo super, že tu minci prostě přijal, bez toho, že by nám musel cokoliv dát na oplátku, s čímž Japonci mají dost často problém.

Vrátili jsme se zpátky k onsenu a řešili, co dál. Tady bohužel žádné taxíky přistavené nebyly, tak jsme se vydali zpátky na Kagaonsen station pěšky. Byly ty asi 4km, s tím, že když někde uvidíme taxíka, tak jedeme s ním. Bohužel, jsou to tady docela vidlákovy a po cestě jsme neviděli ani jeden. Ale nevadí, 4km nejsou žádná šílenost, co by nešla dát. A google našel nejkratší trasu pro chození.

Po cestě nám uzrál v hlavách plán dát i druhý onsen, protože čas přál. Bylo jasné, že z Kagaonsen station zase v pohodě chytíme taxi i na jižní onsen. Já nějak předpokládal, že u jižního onsenu bude víc taxíků, protože je víc ve vnitrozemí. I kdyby nebyl, tak si říkáme, že zas ty 4km na station dojdeme. Pak jsem plán ještě doladil tak, že si dohodneme toho taxikáře, co nás tam bude odvážet, aby nás tam potom nabral v daný čas. A bude to pohodička, spousta času a žádné chození. Akorát zbývalo předat tohle info i taxikářovi, aby mu bylo jasné, co po něm chceme.



Takže jsme znova nasedli do taxíku, zadali destinaci a jeli. Na místě jsem po zaplacení ukázal taxikářovi displej s obsahem, co je na obrázku nahoře. Po chvíli gestikulace, že opravdu tady na tomhle místě v 18:45, řekl že OK, my jsme vystoupili a on odjel. Samozřejmě jistotu, že na nás bude čekat jsme neměli, ale v nejhorším případě prostě dojdeme na station pěšky a pojedeme jiným vlakem (jo, zapomněl jsem dodat, že jsme měli rezervovaná místa v konkrétním vlaku, co odjíždí v 19:22).

Takže jsme byli u Yamashiroonsenu, trochu nafotili okolí a potom šli dát druhou dnešní horkou lázeň. Tam úplně stejný automat jako v prvním, takže Xsoft sebejistě vybral vstup a ručníky. Uvnitř onsenu pro změnu nebylo ani písmeno latinkou, ale moc fajn starší paní, která nám všechno vysvětlila. Ale celá organizace byla úplně jiná oproti prvnímu onsenu - tady nebyly žádné předpokoje se skříňkami nebo něco podobného. Bylo to všechno pohromadě v jedné velké místnosti. Na vyvýšeném místě akorát poličky na věci (žádné zamykací skříňky), žádné sprchy na předmytí okolo. Akorát vyvěrající pramen, za ním malá nádržka asi na trochu ochlazení vody. Potom už akorát hlavní lázeň se zatraceně horkou vodou. Veškeré mytí probíhalo tak, že jste si vědrem nabrali vodu z té hlavní nádrže a tím se polili, nic víc.



Nahoře jsou fotky, co snajpnul Xsoft, když tam nikdo nebyl (jinak je tam samozřejmě zakázané fotit, jsou tam nazí lidé a tak). Zážitek z koupele byl super, úplně něco jiného než předchozí, moderní onsen. Tohle byla 100% historie se vším všudy. Po chvíli tam dorazil místní se svými 2 malými caparty. Všichni okamžitě prakticky skočili do té mega horké vody, zatímco já tam byl sotva tak po pás. Xsoft na tom byl podobně. Japonec si toho všiml a jenom se zeptal "Hot?", na což jsme oba přikývli. On se jenom zasmál a "No problem". Pak jsme s ním trochu pokecali, uměl docela dobře anglicky. Ptal se, jestli jsme v Japonsku poprvé, tak Xsoft ukázal na prstech 5, já 3. Docela koukal :-). Pak ještě, kde všude jsme už byli, tak jsme mu vyjmenovali prakticky všechna velká města. A to bylo jenom samé "Wow", "Aaah" a podobně, ono Japonci v tomhle dokáždou být hodně vokální. A když jsme mu říkali, že máme v plánu ještě Yakushimu, tak byl úplně hotový. Byla to celkem legrace :-). Japonec se po chvíli sbalil a odešel, my jsme ještě zevlovali. Dost mi tam chyběly ty sprchy okolo, na ochlazení se studenou vodou. Pak jsem si všiml oldschool vodního kohoutku v rohu. Ano, tekla z něj krásně ledová voda. Takže jsem si natočil plný škopek a chrstnul to na sebe snad 3x, byl to naprosto, ale naprosto skvělý pocit po té totální výhni.


Po usušení a oblečení jsme šli ještě do horního patra budovy, tam byla úplně skvělá odpočinková zóna, viditelná na fotkách nahoře. Byly tam i konvice, takže si tam člověk může hnedka udělat čaj, nebo na co má chuť. Je opravdu paráda si tak jenom tam zevlit a koukat dolů na šrumot dole z té krásné celodřevěné budovy.

Po odpočinku jsme šli ven. Já ještě paní u vchodu přes translator sdělil, že děkuji za skvělý zážitek. Do (snad) příjezdu našeho řidiče zbýval ještě nějaký čas, tak jsme šli oba fotit nějaké věci okolo. Cca v 18:30 jsem si všiml, že naše taxi už tam stojí na blikačkách. Začínala být docela zima, takže jsme hnedka oba nasedli, já pro jistotu ještě řekl "JR Kagaonsen station", řidič se jenom zasmál a "OK". Skutečně to bylo OK, dovezl nás přesně, kam jsme potřebovali. Takže japonských vidlákovů se není třeba vůbec bát a taxíky jsou úplně super, i když to samozřejmě není nejlevnější. Ale opravdu mi za ten ušetřený čas ty peníze stojí, kdykoliv.

Na stanici jsme tak byli o něco dřiv, tak jsme checkli nákupní centrum vedle. Na takový vidlákov mě docela šokovala jeho velikost, ale Japonci mají shopping asi prostě rádi. Zbývalo nasednout do vlaku, který jel naprosto přesně, dojít do hostelu a jít psát tyhle řádky. Tenhle den byl prostě skvělý a plný zážitků a super lidí (asi to i plyne z toho kvanta textu, co jsem dneska vyprodukoval). Prostě - zajeďte sem někdy, nebudete litovat, I promise :-).

Žádné komentáře:

Okomentovat