Den pátý - Tokyo (Tower)

Ráno jsem se probudil o půl jedenácté. Což znamená, že jsem se konečně poprvé pořádně vyspal. V hostelu zůstáváme ještě jednu noc, takže jsem ani budíka nenastavoval. Na mobilu zpráva od Deira (kámoš z Avastu co dorazil včera), že je na arkádách. Tak píšu, že dorazím, herna navíc nikdy neuškodí. Ještě vysomrovat na recepci druhý klíč od pokoje, ať není třeba řešit tohle a vypadnout z pokoje.

Během noci se prohnala dost masivní bouřka, ale předpověd na dnešek vypadala úplně luxusně. Čisté nebe a teploty někam ke 25. Začínám litovat, že s sebou táhnu 2 mikiny a dvoje dlouhé kalhoty. Dojel jsem tedy do Akiby, kde Deirh už asi nemalou chvíli. Se ani nedivím, sice byli předtím byli jak v New Yorku, Washingtonu i San Franciscu (hustá pracovní cesta), ale spousta arkád existuje jenom v Japonsku. Tak jsme chvíli zahráli a potom šli checknout Akibu. Nějaké obchody s figurkama, hrama a tak. Nakonec přišla řeč na jídlo, tak jsme dali opět něco tradičního. Bylo to moc dobré a ani ne moc drahé (~900 JPY) k tomu ještě byla miso polévka.

Deirh pak musel pryč pracovat a já jsem si konečně šel udělat Suicu. To je taková karta, kam si nabijete peníze a potom se tím dá platit za vlak, v automatech, na arkádách a na _spoustě_ jiných míst. Moc to šetří čas a námahu, pořád hledat drobné. Navíc, když to používáte na vlak, tak to má oproti hotovosti jednu výhodu. Totiž, bez suica nebo podobné karty si musíte dopředu vybrat kam chcete jet, aby jste věděli kolik zaplatit. Potom, když vlezete do metra, tak vás to pustí ven jenom na té jedné konkrétní stanici. Před turnikety jsou automaty, kde se dá to jízdné ještě nejak tunit, ale to nikdo z nás nikdy nepoužíval, takže nevím. Oproti tomu suica funguje tak, že se pípnete a vchodu a teprve když se pípnete u východu, tak to odečte příslušný obnos (a v případě, že ho na kartě nemáte, tak vás to nepustí). Takže když si se suicou během jízdy rozmyslíte destinaci, tak je to úplně jedno, zatímco u papírové jízdenky máte trochu problém. A udělat si tu kartu je opravdu záležitost 2 minut, akorát musíte jít k růžovému automatu vedle těch na lístky (tam se dá i dobíjet). Ještě zbývá dodat, že takových karet je tady snad 10 různých druhů a většinou fungují všechny. Suica konkrétně je od JR a ji chtěl kvůli tomu, že se tím dá platit v hernách (sbohem hledání 100 yenových mincí). Takže doporučuju Suicu nebo ekvivalent si hned udělat, je to fajn.

Na mém Tokyo todo svítil hřbitov Aoyama, tak jsem se tam vydal. Zajímavé místo, hezká příroda, uklizeno, to už beru jako takový standard. Sluníčko dost drsně pálilo a ve
nku bylo tak 25 stupňů.

Čas vypadal pořád OK a já řešil co dál. No todo listu svítil Tokyo TV Tower a dokonce byl dost blízko. Datakarta je fakt super v tom, že můžete být vždy agilní a řešit plány až na poslední chvíli. Tokyo Tower je dost stará věž (postavená kolem 1960) s observatořemi ve 150 a 250 metrech. Sky Tree (kde jsem byl minule) ji překonává, ale tohle je prý podle blogu, z kterého jsem čerpal dost klasika, kterou ještě nemám navštivenou. Takže hurá na místo.

Kupodivu čekačka nebyla moc dlouhá a já jsem už čučel ze 150 metrů na Tokyo. Bylo to super, minimálně stejně dobré jako Sky Tree. K tomu byla naprosto luxusní viditelnost, takže šlo vidět i nejvyšší horu Japonska, Fuji, vzdálenou odtud 93km. A letadla přistávající na HND. Taky jsem viděl kolo v Yokohamě, kde jsem byl velmi nedávno, akorát se netočilo. Ono to bylo kvůli velkému větru. Tokyo Tower má ještě jednu pozorovatelnu ve 250m, ale ta byla taky zavřená přesně z tohodle důvodu.

Pokus o zoom na Fuji

Nejdelší fronta byla paradoxně na výtah dolů z věže, asi nic moc, když se bojíte výšek. Ale za 10 minut jsem byl zase zpátky na pevné zemi a řešil, co dál. Byl jsem dost namlsaný z výhledů a dostal chuť něco nafotit při západu slunce nebo potmě. V todo listu mám městský úřad Funabori, který má pozorovatelnu vysokou skoro jako první patro Tokyo Toweru a jako bonus je úplně zadara. Vydal jsem se tedy na místo, bylo to dost daleko na druhé straně Tokya a čas akorát vycházel na západ slunce.

Dorazil jsem na místo, ale bohužel pozorovatelna byla zavřená - hádejte z jakého důvodu. No, aspoň jsem to nafotil zdola.

Husté je, že to stojí přesně 0 JPY, když je otevřeno. A taky to prý moc lidí nezná, takže je tam prázdno. Jelikož jsem chtěl opravdu moc fotit zase shora, tak jsem znova zkonzultoval list a našel ještě Bunkyio Civic Center, někde u Uena. Vyrazil jsem tedy tam.

Po příjezdu jsem kouknul na Googla a zjistil, že mají dávno zavřeno, sakra :-). Golden weekový svátek dělá paseku. Naštestí jsem to zjistil už v metru před turnikety, takže jsem se otočil a jel do Akiby. Díky suica kartě mi to naúčtovalo jenom cestu do Akihabary, na té stanici s pozorovatelnou jakobych nebyl. Dorazil jsem tedy do noční Akiby, ta nikdy neomrzí a klidně si to vyfotim znova :-).

Zapadl jsem do herny a potom ještě prozkoumal pořádně Yodobashi. Koukal jsem na hodinky, audio i PC komponenty, mají tam _všechno_, ale to bych se opakoval. Zbývalo se přesunout do Asakusy na hostel. Po cestě jsem si ještě všiml, jak je pěkně v noci nasvícené Sky Tree. Ono je to animované, ta modrá světla jezdí dokola.