Den sedmý - Osaka aquarium

Tento den bylo na pořadu Osacké akvárium. Po checkoutu z drug cartel hostelu jsme nechali krosny ve stanici metra Namba (storage se nachází všude možně, nejenom na velkých nádražích) a ostatní šli chvíli bloudit po okolí (je to přecejenom obchodní centrum Osaky). Já našel pěkný blok portálů v kruhu, takže jsem mezitím farmil itemy. Potom jsme společně odjeli do akvárka. Počasí se mezitím dost pokazilo, ale byl to pro mě úplně nový typ deště. Asi jako když máte takový ten rozprašovač na vodu - přesně takovéto "kapky" padaly. Po chvíli cesty metrem (a jedním přestupem) jsme dorazili na pozici akvária.

Poprvé byla celá skupinka donucena si koupit deštníky, nakonec nám stačily dva. Samotné akvárko bylo moc fajné. Nejvíce mě asi zaujal fakt, že na výrobu největší nádrže byl spotřebován 1.5 násobek celosvětové roční produkce akrylového skla.

Z takhle tlustých panelů jsou postaveny stěny nádrže

V nádržích měli opravdu snad všechny myslitelné druhy ryb. Od ohromných hejen malinkatých rybiček přes delfíny až po žraloky a manty. Celá trasa prohlídky měřila kolem 1 kilometru a dá se tam strávit klidně celý den. Ke konci muzea se nacházela část, kde bylo možné si na různé ryby sáhnout (to jsem vynechal).

Muzeum jsem proběhl přibližně za 2 hodinky a šel jsem do obchodního centra hned vedle čekat na zbytek. Už zdálky jsme si všimli, že ono centrum je vybaveno hernou - takže jsem ji hned šel prozkoumat. Bohužel to bylo zklamání, z hudebních her tam měli pouze Taiko (bubnovní), což není úplně můj šálek čaje. Místo toho jsem si šel dát jídlo k japonskému Subwayi. Obsluhovala tam slečna se slušnou angličtinou. Já jsem totiž při výběru pečiva popletl výslovnost slova "wheat" - vyslovil jsem ho jako "white". Což byl bohužel taky druh pečiva :-). Naštestí se slečna zeptala ještě jednou a moje chyba mi došlo. Dal jsem si grilované kuře s medovou hořčicí - bez oliv a bylo supr. Subwaye budu využívat dále. Ono na UFO nudlích a sušeném mase se moc přežívat nedá. Cena - 550 yenů nebyla vůbec špatná.

Čas strávený čekáním na zbytek jsem využil psaním blogu, potom jsme se všichni přesunuli zpět na stanici Shin-Osaka a posléze vlakem do Hiroshimy. Tam nastal trochu problém - na nádraží jsme byli dost pozdě a zbýval poslední vlak. A neměl už žádná rezervovatelná místa. On ani nebyl poslední, jela hromada expresů Nozomi, ale na ty naše rail passy neplatí. Nikomu se platit cca 15k JPY za lístek nechtělo, takže jsme ho zkusili. Museli jsme do non-reserved vagonů (čili kdo dřív příjde ...), ale naštěstí to bylo úplně OK. Vlakem jsme dorazili do Hiroshimy chvíli před půlnocí, hostel byl naštěstí doslova pár kroků od nádraží. Dveře ale byly bohužel zamčené a ne recepci nikdo. Nakonec jsme se nějak dobouchali dovnitř a checkli se. Hostel byl naprosto v pohodě, jenom nám chvíli trvalo přijít na trik s elektřinou. Ono je to asi takhle - příjdete na pokoj, všude na chodbě se svítí, u vás ale cvakáte vypínačem a neděje se NIC. Já jsem se zkoušel ptát lidí v common roomu, ale nikdo nic neveděl. Asi protože spali ve společných pokojích, kde tohle nikdo neřeší. Nakonec na to přišel were - u klíče je plastová věc, kterou vložíte do slotu vedle dveří. Potom se magicky všechno rozjede. Asi funkce, aby lidi neplýtvali elektřinou, proč ne. Když odcházíte z pokoje a berete si klíč, všechno se automaticky vypne. Já jsem s potěšením zjistil, že přímo z pokoje můžu hackovat jeden portál, takže jsem při usínání dělal přesně tohle :-).