středa 10. května 2017

Den pátý - Okayama, Himeji

Xsoft s Deirem dneska chtějí kouknout po Kobe. Já už mám dost prolezeno všechno, takže se opět trhám pryč a dávám svůj plán na Okayamu a Himeji. Taky jsem zase moc nespal, takže už cca v 7:30 mizím z hotelu. Okayama je dál, takže prvně mířím tam. Vlakem cca hodina cesty. Počasí bohužel moc nepřeje, prší takové mikrokapičky, které znám jenom odsud.

Po vystoupení na Okayama station jdu pěšo cca 1,5km k místním zahradám. Po cestě beru v 7eleven deštník, pro jistotu. Rekonstruovaný hrad je tu taky (hned vedle zahrad), ale ten mě nějak netáhne. Vstup do zahrad je cca za 150 yenů a už na mapce vidím, že to bude na delší dobu. Komplex je docela ohromný a samozřejmě to musím pacman stylem prozkoumat všechno. U vchodu mají voliéry s jeřáby, to je docela nezvyklé pro zahrady. K zahradám asi není třeba nic dodávat - nádhera, akorát je škoda, že to počasí bylo takové střední. Při totálním jasnu to musí být mazec. No ... příště :-). V zahradách jsem strávil asi 2 hodiny. Na Okayama station jsem se vrátil trochu rychlejší cestou přes úzké uličky a rovnou sedl na vlak směr Himeji, abych to stíhal.

Himeji je známé především svým nejvíce zachovalým hradem ze všech - je vidět, jak se majestátně tyčí nahoře už hned po vystoupení z vlaku. Bohužel počasí se mezitím ještě víc zkazilo. Nakonec jsem stejně nahodil deštník a vyrazil přímo za hradem (zahrady jsou vždycky hned vedle). Po ujití asi 700m a konstatně se zhoršujícímu dešti jsem se nakonec rozhodl to vypassovat, otočil se na místě a zamířil zpět na station. Himeji takhle zůstává taky na příště, až zpětně jsem si uvědomil, že odtamtud nemám ani jedinou fotku. Dorazil jsem na hotel hnedka po 16., kdy se otvírá onsen, využil jeho služeb a na dvě hoďky si dáchnul (ono totiž v noci zase moc spánku nebylo).

Kluci mezitím byli zasekaní v Kawasaki muzeu (já tam v 2016 byl snad 5 hodin) a pak se přesunuli do Tennoji na arkády. Já se večer přidal za nimi, přecejenom je to 10 min chůze od hotelu. Večer jsme pak šli všichni spát dřív, protože zítra nás čeká epická cesta.

Žádné komentáře:

Okomentovat