úterý 16. května 2017

Den dvanáctý - Kitakyushu (TOTO muzeum, AruAru Town, Mojiko)

Tentokrát jsem se na noc přikryl jenom prostěradlem (prakticky všude vám dávají jedno mezi vás a peřinu) a konečně jsem prospal noc v jednom kuse, paráda. Ráno to byl checkout v 9 (o hodinu dřív, než bylo nutné), uložit kufry do common roomu a vyrazit jsme k dnešní hlavní atrakci - muzeu firmy TOTO (vyrábí ty epické japonské záchody). To muzeum bylo trochu z ruky, muselo se tam jet cca 20 minut busem ze station. Po krátké cestě busem na obrácenou stranu jsme nasedli do správného a jeli. V busu doporučuju používat IC kartu, jinak si musíte při nástupu vzít lísteček z číslem stanice. Úplně náhodou jsem našel přidanou hodnotu sezení v zadní časti busu. Skoro každý tam totiž každý jezdí taky na IC kartu a zezadu krásně vidíte na displej, který vždycky při pípnutí ukazuje zůstatek peněz toho člověka na kartě :-). Většinou tam měli párset JPY, žádného milionáře jsem neviděl.

Po dojetí na místo jsme vylezli přímo před muzeem, akorát bylo potřeba přejít cestu a byli jsme uvnitř. Krásná, nová budova s ohromnou lobby. Když jsem se na recepci zeptal na muzeum, tak první informací bylo, že je to zdarma. My jsme to sice věděli z japanguide, ale i tak je to skvělé, že vám to řeknou jako první. Ve druhém patře nám hnedka další staffačka půjčila sluchátko a vysvětlila systém - smartphonem se připojíte na interní wifi, pak stačí naskenovat QR kód vedle každého exponátu a máte to všechno ve svém požadovaném jazyce. Samozřejmě tam není čestina, ale angličtina mi stačí. Já tenhle systém znal z Eartquake muzea v Kobe, ale tam byla ta wifi odříznutá od netu. Tady ne.

Kvůli wifi jsme tady ale nebyli, takže jsme se ponořili do útrob muzea. Ve stylu jiných muzeí tam bylo všechno velice zajímavě a poutavě podané, včetně všech detailů a živých dem. Popisovali tam, jak dříve v Japonsku byla hrozná špína a venkovní latríny. Jeden pán byl na výletě v Evropě a tam viděl porcelánová umyvadla a mísy. Po návratu chtěl to samé vyrábět v Japonsku, takže se synem založili firmu a experimentovali, dokud neměli první místní splachovací záchod. Pak to byl tradiční příběh, jako skoro se vším tady. Po okopírování začátku to začali sami rozvíjet, a teď už jsou před zbytkem světa daleko napřed. První záchod s vyhříváním sedátka a oplachováním zadku měli v roce 1980. Dneska mají jako bonus i sušení zadku a úsporný design, kdy vzadu nahoře za sedátkem není tradiční nádržka, ale všechno je integrované v podstavci. Na spláchnutí stačí 5 litrů vody. Měli tam hromadu exponátů, akorát všechny řezy a celky rozebrané na komponenty se nesmělo fotit. Asi ochrana průmyslového tajemství. Pak jsme ze zvědavosti zavítali na záchod v muzeu záchodů. A byl skvěle high-tech - jakmile jste vstoupili do kabinky, tak se automaticky zvedlo prkýnko :-). Já si pak v souvenir shopu koupil malý záchůdek a šli jsme omrknout dolní patro se showroomem. To byla taková IKEA, akorát ceny některých těch celků koupelen šly i do milionů JPY. Byly tam zajímavé automaty na studené i horké pití, po vyzkoušení jsme zjistili, že jsou kompletně zadara :-). Celé to prostředí tam bylo dost zazobané, takže jsem se tam s batohem začal cítit nepatřičně a šel jsem radši chillovat do lobby. Tam jsem zneužil místní WiFi na upload záchodového videa (50 Mbit/s upload nebyl problém) a po doražení Deira jsme šli ven. Muzeum se mi moc líbilo, a za 0 JPY má tak trochu nekonečnou hodnotu. I kdyby si za to účtovali 1000 JPY, tak s tím nemám problém a mám to za dobře utracené peníze. Ale ta firma už má asi dost peněz a dává tam vstup zdarma - proč ne.

Dál jsme chtěli ještě nakouknout do AruAru Townu, který nám včera tak neprakticky zavřel. Na station jsme se vrátili trochu jinou cestou - použili jsme místní monorail (vlak, co jezdí po jedné koleji vysoko nad silnicí). Byla to zajímavá cesta a dobře využitých 200 JPY. Pak už stačilo projít přes station (severní exit) a byli jsme tam. Já si tam nakoupil několik malých hloupostí pro radost a pak jsme šli opět hrát. Mě po chvíli stačilo (Chunithm byl dost nahlas) a nechal jsem Deira zasekaného u Final Fantasy hříčky.

Jelikož máme další ubytko v Kobe (směrujeme to teď do Tokya, ale pořád je to dost daleko, takže tam máme poslední mezizastávku než se opět sejdeme s Xsoftem), tak zbývá ještě cca 5 hodin času, než budeme muset nutně vypadnout kvůli stíhaní check-inu. Já mám tady v plánu ještě retro přístav Mojiko. To je jedno z měst, ze kterého se stalo Kitakyushu. Ze station to bylo slabých 15 minut cesty. V přístavu mě zaujaly velice netypické budovy pro Japonsko (evropský styl) a pak několik zachovaných budov z Meiji éry. Deira nakonec herna přestala bavit a dorazil taky. Prolezli jsme přístav s nádherným výhledem na Kokura station i obchoďáky okolo. A taky veliký most, který nejspíš spojuje Honshu a Kyushu, nejsem si jistý. Pak jsme ještě vyjeli do 31F observatoře a prohlédli si okolí pěkně zvrchu. Na JR pass tam byla 20% sleva, stálo to jenom 240 JPY. Pak jsme chvíli hledali nějaké jídlo (ideálně ramen), ale všude byly akorát kare housy. Tak jsme jeli zpátky na Kokura station.

Tam jsem si po vystoupení z vlaku všimnul malé restauračky přímo na nástupišti. Deirh vydekódoval, že tam mají ramen, tak jsme šli dovnitř. Nebyly tam ani žádné sedátka, ale ramen byl super. Tahle věc byla skvělý nález, který ihned vyřešil všechny naše problémy s jídlem :-). Radši jsme si zabookovali místa ve vlaku do Shin-Kobe (což se ukázalo jako skvělý nápad, byl skoro plný, měli jsme místa přes uličku). Odjezd byl za 50 minut, to byl čas akorát na to se vrátit na hostel pro zavazadla a pak jít na nastupiště. Tam jsem nafotil pár vlaků a jeli jsme do Shin-Kobe. Ve vlaku jsem dopsal nějaké texty.

V Kobe se stačilo přesunout metrem asi 4 stanice, vzít exit číslo 5 a hostel jsme našli během minutky. Je na příjemném, docela klidném místě. A za 2500 yenů na hlavu za noc máte ohromný room a soukromou koupelnu. Super, asi budeme prodlužovat.


2 komentáře:

  1. Na to ToTo Museum si mě hrozně nalákal fotkama a i popisem. Příští rok ho rozhodně dám a myslím, že taky potřebuju přívěšek záchodu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ono to neni privesek ale vec na postaveni. Vazi to 100g+

      Vymazat