středa 10. května 2017

Den třetí - Arima Onsen

Ráno jsem opět vstal dost brzo, snad kolem 7. a vyrazil sám směr můj dnešní cíl - Arima Onsen. Jedná se o malé městečko s několika přírodními prameny na druhé straně hor než je Kobe. Japanguide to doporučoval jako fajný jednodenní výlet. Trochu jsem se obával způsobu dopravy - byla řeč o busech a lanovkách, ale nakonec jsem tam našel spojení normálně po lidsku - vlaky. Stačí jet místním metrem dál za Shin-Kobe, potom dlouhým, asi 8km dlouhým tunelem a jste na druhé straně hor. Pak už je to otázka asi další hodiny vlakem. Rozhodně se vyplácí mít nabitou nějakou IC kartu, protože se jedná o hrozné vidlákovy a opravdu nechcete řešit, za kolik si koupit lístek. U IC stačí mít nabito dost peněz, pípnout při vstupu a pak pípnout znova při výstupu. Strhne si to samo, když nemáte dost tak si akorát vedle v automatu dobijete.

Samotný Arima Onsen je malinké městečko v horách, kam vedou jenom jedny koleje a je to konečná. Vlaky se musejí střídat, jeden tam zajede, aby mohl druhý odjet, roztomilé. Všechno je v docházkové vzdálenosti. Jako první věci si tam každý všimne upraveného koryta horské řeky. Je tam různé kamení a prolézačky, z dálky to vypadá moc hezky. Hned vedle jsou ale žluté majáky - ono se ta voda může asi při přívalových deštích dost rychle zvednout, pak je třeba rychle utíkat. Bohužel, se to nestalo :-(.

Problém tohohle místa je ten, že je tu příliš mnoho lidí (hlavně turistů) v úzkých uličkách, prostě tlačenka. Já si našel nějakou trasu po městě, co vede kolem všech zajímavostí. Těmi jsou především napíchnuté prameny pro onseny. Je to taková dřevěná věc, ze které nahoře z komínku odchází pára. Voda (tahle má konkrétně 93C) pak jde přímo do onsenu. Mají tu několik druhů pramenů, stříbrný, zlatý podle minerálů. V dalším je prý trochu radia, dobré pro zdraví :-).

Menší z těch onsenů se jmenuje Gin no Yu a obsahuje čistou "střibrnou" vodu. Kolem nebyly davy turistů, tak si říkám, proč si ho nedát. Musím říct, že ta voda byla opravdu velice horká, ale nakonec jsem se ponořil až po krk. Pak na sebe chrstnout ledovou vodu a takhle opakovat aspoň 3x. Když po téhle proceduře pak vylezete ven, tak je to jako powerbanka pro tělo, jste nejvíc plní energie. Jako bonus se ještě vyjasnilo. Onsen prostě dělá všechno lepší :-). Na místě už jsem měl všechno prolezlé, takže jsem se vlaky vrátil do Shin-Kobe a posléze do Sannomiya station, což je takové hlavní nádraží v okolí. Našel jsem tam dost dobrou Namco hernu s hromadou ufo catcherů a celkem prázdným oddělením s hudebními hrami. V klidu jsem si zahrál Chunithm asi hodinu.

Pak mi dost kručelo v břiše, tak jsem našel Subway restauraci kousek od Kobe Harborlandu. Tam jsem ještě nebyl, čili to byla dobrá kombinace. Po jídle jsem šel kouknout na to nábřeží. Tam to žilo opravdu hodně - nejdřív holka jenom tak hrála na kytaru, o kousek dál byly bleší trhy nebo lidi jenom tak chillovali. Počasí už bylo luxusní. Pomalu jsem došel k Meriken Parku, tam byl nějaký dost velký festival - cca 50+ lidí tam live tančilo, mám video.

Jelikož tuhle část mám jinak už prolezlou z minulého výletu, tak jsem chtěl dát něco special. Nabídla se vyhlídková jízda lodí, 45 minut po okolí za 1200 JPY. Bylo to moc pěkné, loď jela nejdřív kolem loděnic Kawasaki a Mitsubishi. Tam jsem si nafotil už třetí ponorku za všechny výlety po Japonsku, mám na ně štestí :-). Dál se jelo kolem letiště Kobe, pod mostem, který jej spojuje s pobřežím. Celou dobu byl hoodně v dálce k vidění Akashi Ohashi, největší visutý most na světě (pro víc infa o mostu viz. minulý výlet, tentokrát už mostík dávat znova nebudu - ale jinak je totálně super).

Po návratu lodí už to bylo jenom takové poflakování po okolí, pak nasednout na JR Kobe Line, přesunout se na Osaka Station, tam přesednout na Loop Line a jet až "domů" do Shin-Imamiya ... taková už skoro rutina tady - nejlepší na ní je, že stojí přesně 0 JPY, pokud máte rail pass :-). Je mi trochu líto peněz z minulých výletů, kdy jsme jezdili např. do Shin-Osaky z hotelu metrem, což je sice bez přestupů, ale každá cesta stojí asi 200 JPY. Jo, a taky jsme našli druhý exit na Shin-Imamiya, který je asi o 300m blíž hotelu :-)). Nikdo z nás si ho za ty dva roky nevšiml. Pořád je tu stále dost věcí k objevení.

Na hotelu jsem si dal druhý onsen tenhle den (protože proc ne) a uložil se k hibernaci.

Žádné komentáře:

Okomentovat