Dnes je v plánu kouknout na tu věc z titulku zápisku. Je to asi 3km dlouhý, úzký pruh písku plný jehličnanů. Na fotkách to vypadalo opravdu hezky a počasí dnes přeje (rozuměj - je zatracené vedro). Včera jsme naplánovali cestu, vychází to asi na 3 hodiny cesty celkem, dva přestupy a všechny vlaky jsou JR.Plán se začal hroutit po dojetí na Osaka Station - Google odmítal jet naplánovou trasou a pořád tam kombil nějaké busy. Po chvíli bylo jasné proč - na jedné z hlavních tratí se něco stalo (na cedulích byl popis "Human damage accident") a vlaky na ní měly velké zpoždění (viděl jsem i 100 minut). Operativně jsme použili jinou JR trasu a dokonce byl čas doražení na místo stejný. Nejprve bylo potřeba dojet do Fukuchiyamy a pak přesednout na další vlak jedoucí do naší destinace. V tom nás ale průvodčí každého zkásnul o 1450 JPY, ale právem. Ukázal jsem mu normálně rail pass a on v něm nalistoval sekci s výjimkami, tahle trasa byla skutečně v nich uvedená. Na Japanguidu bylo info, že je to kompletně na JR pass, takže to museli nedávno změnit. Další zážitek bylo, když vlak dojel do stanice Miyazu, aby se z ní pak rozjel pozpátku a odbočil směrem do naší destinace. Nakonec se zadařilo a byli jsme na místě, v čas přesně podle plánu.
Já jsem vyrazil napřed, kluci si tam chtěli půjčit kola, což já ne. Je to otrava se s tím pak tahat po městě a 3km pěšky po rovině pro mě není problém. Na té ... věci (opravdu nevím, jak tomu říkat česky, angličtina má výraz sandbar) byl pěkný parčík a hromada písečných pláží. Voda na koupání nebyla (přecejenom Yakushima je o dost víc jižně), ale dost lidí se tam opalovalo a flákalo. Díky hromadě jehličnanů tam byl stín a vůbec to byla moc fajn procházka. Občas kolem mě profrčel někdo z našich na kole, ale já svého rozhodnutí jít pěšo nelitoval. Došel jsem po cca 45 minutách na druhou stranu a koukal, co dělat dál. Přirozeně jsem tedy zamířil k lanovce nahoru na jednu z hor. Kluci tam nešli, protože nevěděli, co dělat s koly. Na lanovce jste si dokonce mohli vybrat, jestli chcete jet normálním vagonem, co jezdí snad jednou za 10 minut, nebo sedačkou, které jezdí pořád. Samozřejmě jsem jel sedačkou, obousměrná jízdenka byla za 660 JPY.
Nahoře jsem valil oči na tu nádheru - bylo ideální počasí a viditelnost opravdu daleko. Místní oblíbená pozorovací poloha byla ta, že si stoupnete zády, předkloníte se a koukáte vzhůru nohama, mezi svýma nohama :-). Musel jsem to zkusit a bylo to opravdu zvláštní - měli tam na to i vyhrazená místa, kde se můžete chytit, kdyby se vám z toho zatočila hlava :-). Pak jsem vylezl cca ještě o 30m výš k souvenir shopu. V něm jsem nakoupil několik hloupostí - chlápek mi po chvíli přinesl ještě jednu zadarmo, jako dárek :-). Asi tady nahoře moc lidí nenakupuje. Po dalším vychutnávání výhledu jsem sjel sedačkou zase dolů a pomalu plánoval cestu zpátky na station. Jelikož jsem měl celý sandbar prolezlý a nafocený, tak jsem si půjčil to kolo za 400 JPY (mohlo se vrátit na druhé straně). Nafotili jsme společně nějaké ganxta fotky s koly na pláži a projeli na druhou stranu a vrátili kola. Zpátky jsme jeli soukromým rapidem a ne tím JR expresem, kterým jsme sem přijeli, protože měl poloviční cenu. Do odjezdu zbývalo ještě asi 50 minut.
Já jsem si všiml krásného starého onsenu, hned vedle stanice, ale bohužel měl zavřeno. Tak jsme zašli společně do rámen restaurace - měla kompletní english menu, vyzkoušel jsem sojový rámen a byl moc dobrý. Pak už jenom chvíle čekání a odjet naším courákem zpátky do Fukuchiyamy (s přestupem v Miyazu). Tam stačilo chvíli pozevlit a odjet už na JR Pass expresem zpátky do Osaky. Zbýval tradiční transfer Loop Linou na Shin-Imamiyu, stihnout onsen před zavíračkou a spát. Super den.
Žádné komentáře:
Okomentovat